V poslední době se často řeší budoucnost a životaschopnost Bitcoinu v následujících letech. V předchozích týdnech jsem vám představil spíše skeptické názory a negativní pohledy, což se dneškem změní a podíváme se i na druhou stranu mince a protiargumenty zapáleného bitcoinera, kterým je Jan Kohout.

Můžete se nám představit? 

Zdravím, jmenuji se Jan Kohout. Jsem zapálený bitcoiner a spoluzakladatel pořadu Kryptoplebs na Youtube, který slouží ohledně edukace bitcoinu, ale také peněz z pohledu psychologie, filosofie a historie.

Začneme nejprve obecně, poté se dostaneme k vyjádřením známých osobností, kde mě bude zajímat váš protiargument. Jak vnímáte Bitcoin? Co pro vás představuje?

Bitcoin vnímám především jako nástroj osobní svobody. Poprvé v historii tu máme technologii, která umožňuje komukoliv velmi efektivně přesunout hodnotu kdykoliv a kamkoliv na světě bez povolení a bez důvěry v třetí stranu. To se může zdát jako triviální věc, ale opak je pravdou, zejména v méně rozvinutých zemích a autokratických státech, kde lidé nemají přístup k bankovnímu systému, potýkají se s dvojcifernou inflací státní měny nebo žijí ve státě nerespektující základní lidská práva.

Takových problémů jsme mohli v letošním roce vidět hned několik, například v Kanadě, kde byly mrazeny bankovní prostředky nejen truckerům, protestujícím proti vládním opatřením, ale také přímo firmám vlastnící tyto nákladní vozy, a v neposlední řadě přispívajícím, kteří vybírali peněžní prostředky na podporu těchto protestů.

Dalším případem je válka na Ukrajině, kdy se lidé, kteří chtěli prchnout před válkou, nemohli dostat ke svým prostředkům, které měli na bankovních účtech. To samé platilo i pro ruské občany. Následky této události jsem mohli vidět také přímo u nás, kdy se tvořili fronty před Sberbank. Dále asi nemusím připomínat, jaké problémy měli Ukrajinci s počáteční směnou hřiven, které se jim s sebou podařilo přinést. A poslední aktuální novinkou jsou limitní výběry hotovosti v Nigerii, kdy se tamní centrální banka snaží o podporu své nové měny na bázi CBDC.

Bitcoin slouží jako globální pojistka proti těmto náhlým problémům, o kterých si myslíme, že se nám nemůžou stát. Samozřejmě ho také považuji za decentalizované, nestátní peníze, které vám nemůže nikdo padělat pomocí inflace, protože bitcoin má přesně danou monetární politiku a nikdy ho nebude více než 21 000 000. Z mého pohledu se jedná o call opci na budoucní, globální, peněžní systém.

Proč investoři/odborníci odsuzují Bitcoin? 

Velmi stručně proto, že jim vyhovuje nynější systém. Jakožto úspěšný investor benefitujete z toho, že se v systému tvoří stále nové peníze, které se však nedostávají do ekonomiky rovnoměrně, ale hledají svůj „bezpečný přístav“, kde neztratí svou kupní sílu. 

Tomuto se říká Cantillonův efekt. Obecně se teď bavíme o akciích a nemovitostech. Pokud vlastníte akcie, máte motivaci tento systém udržovat, protože se kupní síla bude přesouvat právě do těchto instrumentů. Známé hodnotové investování dle Buffetta již dávno neplatí a ceny aktiv se řídí téměř výhradně dle výroků Powella z fedu a změn v úrokových sazbách.

Zastáváte názor, že je to nepochopením tohoto aktiva? 

Ano, je to také jeden z důvodů. S oblibou rád tvrdím, že všichni řeší finance ale nikdo nerozumí penězům, samozřejmě v nadsázce. Pokud se podíváme opravdu hluboko do historie, například do pozdního paleolitu, můžeme zjistit, co sloužilo jako peníze, jak to fungovalo a hlavně, jaký to mělo dopad na tehdejší kmeny a společenské systémy. Tyto vlivy jsou neměnné a ekonomické zákony peněz platí dodnes.

Jak nejlépe pochopit význam Bitcoinu?

Česká bitcoinová komunita se za poslední roky celkem rozrostla a v pozadí nezůstává ani naše tvorba. Nováčky odkazuji na prvních 20 videí od Bitcoinovej kanál na YT, a také doporučuji 2 skvělé, krátké knihy. První je Bitcoin: Odluka peněz od státu od Josefa Tětka, která vám jednoduchým způsobem vysvětlí různé ekonomické aspekty a historii peněz od středověku až po současnost. Druhá je Vynález jménem Bitcoin od Yana Pritzkera, která popisuje Bitcoin z technického pohledu.

Investoři/ekonomové velmi často nechápou technickou stránku bitcoinu, Itčkářům zase nemusí docházet jeho ekonomické incentivy. Proto tyto dvě knihy doporučuji přečíst dohromady. Obě stáhnete volně v PDF na stránkách braiins.com. Obecně bych řekl, že pokud chcete pochopit bitcoin, musíte zjistit, proč se zlato stalo globálními penězi a proč se zlato nestalo globálními penězi.

Myslíte si, že odsuzování je mnohdy spojováno s aktuálním úpadkem a letošními kauzy? (Three Arrow Capital, FTX apod.)

Rozhodně ano. Důležité je si však uvědomit, že tyto krachy nemají s bitcoinem vůbec nic společného. Burzy a různé společnosti zaměřené na krypto, web 3.0 a NFT jen převzaly funkci dnešního fin. systému a praktikují frakční držení prostředků svých uživatelů, kterým slibují desítky % na úrocích. To funguje jen do doby, než dojde likvidita, nebo se vás díky vaší chybě někdo pokusí zruinovat, viz kauza FTX. Přesně proto vzniklo označení bitcoin maximalismus, které zjednodušeně tvrdí, že bitcoin není kryptoměna a s kryptem nemá nic společného. Tyto dva pojmy je třeba oddělovat. Kryptoměny přicházejí a odcházejí, bitcoin zůstává.

Téma regulace kryptoměn – Dobrý nápad nebo je to určitá brzda pro budoucnost kryptoměn?

Regulace kryptoměn je velmi obsáhlé téma. Z historie víme, že státní regulace nepřinášejí nic dobrého, a to z důvodu informační asymetrie, absence možnosti snižování transakčních nákladů, ztráty mrtvé váhy a neefektivnosti v rámci konkurence. U kryptoměn tomu není jinak. Regulační kolečko nabralo na obrátkách, když se Mark Zuckerberg rozhodl, že si založí vlastní měnu Libra na své soc. Síti Facebook. Díky regulátorům tento nápad neprošel, ale dal také vzniknout novému rámci těchto regulací, kterým budeme v příštích letech čelit.

V rámci Evropy se jedná především o tzv. MICA (Markets in Crypto-assets), což bude nejkomplexnější regulace kryptoaktiv na světě. Zde můžeme očekávat odliv provozovatelů a poksytovatelů služeb spojených s kryptoměnami. Evropa je byrokratické peklo a škodí sama sobě. Speciální část této regulace je však věnována hlavně stablecoinům – (kryptoměna vázaná na cenu státní měny – převážně americký dolar), které regulátorům opravdu leží v žaludku. Stablecoiny jsou rozšířeny především v zemích Afriky a jižní Ameriky, například ve Venezuele, která je ekonomicky naprosto v rozkladu, zejména díky brutálnímu tisku venezuelského bolivaru. Dalo by se říct, že je již převážně dolarizovaná, proto se tam stablecoiny hojně využívají.

Nyní se zaměříme na názory známých osobností, kde by mě zajímal Váš pohled. Daniel Gladiš nám v rozhovoru řekl: 

Pojem investice do kryptoměn je oxymóron. Je to čistá spekulace v aktivu, které nemá žádnou vnitřní hodnotu, neprodukuje žádné cash flow a jen spoléhá na to, že později přijde někdo jiný, kdo bude za totéž ochoten zaplatit více. To nemá s investicemi nic společného. Kdo chce, ať klidně spekuluje. Na spekulacích obecně není nic ilegálního nebo nemorálního, ale lidé si je nesmí plést s investováním.

Co na to říkáte? Je to za vás správný přístup nebo vlastně není potřeba, aby kryptoměny produkovaly cash flow?

Pan Gladiš se mýlí ve více věcech. Ta první je opravdu fundamentální a je to tvrzení, že bitcoin nemá vnitřní hodnotu. Hodnota je vždy a pouze subjektivní, což nám ozřejmil již Carl Menger, rakouský ekonom a jeden z hlavních představitelů tzv. marginalistické revoluce. Nic jako vnitřní hodnota neexistuje.

Dále pak míchá dohromady bitcoin a kryptoměny, kde se v rámci kryptoměn paradoxně mýlí. V rámci DeFi (Decentralized Finance) je dnes možné například poskytovat likviditu, či si vzít úvěr zástavou vašich kryptoměn (kolaterálu). Celé DeFi stojí výhradně na úrocích a výnosech z těchto půjček.

Takže tvrzení, že kryptoměny neprodukují žádné cashflow je naprosto mylné. To, že tyto projekty jsou téměř vždy podvody a fungují jen dočasně je samozřejmě věc druhá. A princip buy low, sell high platí přece u všeho, né jen u bitcoinu ale také u akcií. Bitcoin, jakožto peníze však nemá nést žádný výnos. Nejdůležitejší funkcí peněz je uchovatel hodnoty, což bitcoin v delší časovém horizontu naprosto splňuje. Proto by se do bitcoinu mělo pravidelně a dlouhodobě spořit, né investovat.

Lidé mají také pocit, že pokud se akcie dané společnosti obchoduje na burze, nemůže se jednat o podvod. Zde bych ale rád čtenáře vyvedl z omylu a odkázal je na kauzu firmy Enron (2002), jejíž akcie rostly pouze na díky tomu, že firma falšovala své účetnitnictví (vzpomínáte také na kauzu Wirecard z 2020?) a sesypala se jak domeček z karet. Dále bych poukázal na podvody s cennými papíry téměř neexistujícími čínskými společnostmi kotovanými na americkém akciovém trhu, kde investoři přišli o spoustu peněz. Na největším regulovaném trhu! Tuto kauzu skvěle ozřejmil dokument The China Hustle. Není všechno zlato, co se třpytí.

Pan Gladiš je tedy argumenty ohledně bitconinu a kryptoměn absolutně vedle a jede si dál svoji hru na akciovém trhu.

Co říkáte na tento výrok Radovana Vávry, který zazněl v jednom z posledních rozhovorů na Buliosu?

Kdybych byl dneska cynický a řekl bych k čemu teda BTC využívat možné je, když jsme si vysvětlili, že jako platidlo ne a uchovatel hodnoty taky ne, tak se bezvadně BTC hodí na praní špinavých peněz a k výplatě výpalného pro digitální piráty.

Je tomu opravdu tak? Myslíte si, že Bitcoin mohl vzniknout právě kvůli nelegálním obchodům a k praní špinavých peněz?

Podle posledního reportu od Chainalysis za rok 2022 bylo s trestnou činností spojeno 0,15 % bitcoinových transakcí. Bitcoin ze své podstaty není anonymní, ale pseudoanonymní. Jeho timechain je veřejný a dnes již existují firmy, které si dokáží pospojovat vaši identitu s vašmimi prostředky, viz Chainalysis. Tento narativ byl validní možná před 10 lety, kdy se bitcoin využíval jako platební prostředek na darkwebovém tržisti Silk Road, který založil Ross Ulbricht. Používat dnes bitcoin k nelegálním činnostem považuji za naprosto nevhodné, nezodpovědné a velmi hloupé. Pokud člověk touží po anonymitě, může využít například kryptoměnu Monero. Nejpoužívanějším platidlem pro nelegální aktivity však zůstává samozřejmě americký dolar. To však ale asi nikoho netrápí.

Pan Vávra nám také sdělil k BTC:

Nesplňuje to, co bylo slibováno – ochranu před inflací. Premisa BTC je přece jaká? Je ho omezený počet, má konečné množství – žádná vláda, rezervní systém nevydá víc, než je jeho konečná zásoba, v tom je rozdíl oproti Fiat měnám, protože Fiat měny ty banky vydávají v zásadě dle libosti, tím v zásadě klesá kupní síla a v tomhle vás BTC měl ochránit – no dnes můžeme říct, že neochrání a dnes už můžeme také říct, že se chová hůř, než ta nejrizikovější podobná aktiva.

Je podle Vás Bitcoin vysoce rizikový? Proč věřit v budoucnost BTC?

Pan Vávra udělal přesně to, co neměl a choval se jako retailový investor. Když kupujete bitcoin, musíte vědět proč. Chcete na něm jen zbohatnout? V pořádku, jen si musíte být vědomi rizik a především vlastního chování, protože jeho volatilita není pro slabé žaludky. 

Pan Vávra kupoval první bitcoin tuším někdy v bullrunu 2017 a podle jeho slov prodělal 4 milióny za 5 dní. K bitcoinu se vrátil za nějakou dobu znovu, tentokrát však přes firmu Grayscale, kde si nekupujete přímo bitcoin, ale jen jejich produkt (GBTC) navázaný na podkladové aktivum, což byl v tomto případě bitcoin. Ceny tohoto produktu jsou však volatilní a odvíjí se podle toho, jaký je o ně zájem. Pokud je zde institucionální zájem, nákupní cena je dražší oproti tržní ceně bitcoinu a naopak. Momentálně jsou akcie GBTC „ve slevě“ o 43 % oproti spotové ceně bitcoinu.

Takže pan Vávra nejenže realizoval ztrátu v rámci propadu ceny bitcoinu, ale také v rámci propadu ceny GBTC vůči bitcoinu samotnému. Stejná chyba 2x za sebou. Celý problém je to, že si pan Vávra nekoupil bitcoin ale bitcoinový derivát, což se ukázalo jako špatná volba, a také to, že si pořídil bitcoin pouze kvůli zisku. Bitcoin se nechová hůř, to jen lidé se chovají chybně. Pokud by pan Vávra dodnes neprodal svůj první nakoupený bitcoin, který byl také velmi pravděpodobně přes fond, věřím, že by dnes mluvil jinak.

Posledním hřebíkem do rakve byla jeho spojitost s podvodným projektem XIXOIO, kde se mezi lidmi velmi zdiskreditoval. Nyní kolem sebe kope jako malé dítě a haní bitcoin kudy chodí. Osobně mě to celkem mrzí, Vávra mi přišel jako někdo, kdo nám tu má co předat z pohledu investic i rad do života. Rád jsem jeho rozhovory poslouchal a líbila se mi skutečnost, že bankéř, byť bývalý, podporuje bitcoin.

Bude zde Bitcoin i za takových 30 let?

Proč věřit BTC za 30 let? Je vysoce pravděpodobné, že za 30 let bude bitcoin stát více, než stojí dnes a je naprosto jisté, že za 30 let ztratíte majoritní část vaši kupní síly ve fiatu. Průměrná životnost státní měny je cca 25 let. Bůh ví, jestli tu za 30 let budeme mít něco jako korunu nebo euro. Podle mě není rizikové bitcoin vlastnit, ale naopak nevlastnit. Z výše psaných důvodů nevíte, kdy ho budete potřebovat a pak už může být pozdě.

Poslední názory, které bych rád rozebral jsou od Iva Lukačoviče, který tvrdí:

Celá planeta se žene do záhuby, hrozí, že kvůli emisím nebudeme jíst maso a nějaká partička vytvoří zcela virtuál koncept, který nepřináší lidstvu žádnou hodnotu a generuje co2 jako nějaká malá země. Za mne je to důkaz lidské
chamtivosti.

To že crypto není regulované je podle mého názoru pouze pro to, že se používá pro platby za drogy a další nelegální věci, a tajné služby mohou pohyb peněz trackovat lépe, než u hotovosti. Můj názor. Nějaká velká regulace (třeba kvůli co2) může přijít kdykoliv.

Nemůžu se ubránit dojmu, že argumenty pana Lukačoviče jsou daleko nesmyslnější, velmi povrchní a postrádají jakoukoliv logiku, narozdíl od pana Gladiše a pana Vávry. Fiat mindset zdá se pracuje tak, jak má.

Pan Lukačovič trpí tzv. nocoiner syndromem. Žádný bitcoin nevlastní a bez jakékoliv osobní zkušenosti ho haní jak může. Celé to schovává za svůj spasitelský komplex, kterým chce uchránit obyčejné lidi od tohoto údajného letadla. Jenže pan Lukačovič je miliardář a nepotýká se s problémy „běžných lidí“, kteří jsou například v exekuci nebo si poctivě spoří na svůj důchod, a díky inflaci tak přicházejí o svoji kupní sílu. Jeho finanční privilegium je téměř absolutní a tudíž je incentiva měnit zaběhnutý systém nulová. Tato krize ho nějakým způsobem nezasáhne a nezmění jeho životní standard. To se však nedá říct o tzv. střední třídě, která úspory má, a tím pádem také reálně chudne. Proto řeší jen cenu a né další možnosti bitcoinu, o kterých jsem psal již v úvodu tohoto rozhovoru.

Opět se dostáváme k absenci hodnoty. To jsem vysvětlil již u pana Gladiše. Argumenty proti bitcoinu jsou již roky stále stejné a lidé, kteří tomu nerozumí, je používají stále dokola.

To, že zakladatel Seznamu nechápe rozdíl mezi pojmy virtuální a digitální teď ponecháme stranou. Co se týče ekologie, těžba bitcoinu je velmi ožehavé téma. Věřím, že díky konceptu Proof of work nám však ještě neodhalila
všechny své možnosti.

Těžba bitcoinu je opakující se 10minutová loterie, nyní s výhrou 104 000$ díky využití nejlevnějšího zdroje energie na planetě. Mezi tyto zdroje se řadí geotermál, soláry a také hydro. Momentálně se velká část těžařů stěhuje do Paraguaye, kde se nachází druhá největší hydroelektrárna na světě a jsou zde obrovské přebytky, které se prodávají do sousedních států, jako je např. Brazílie.

Nejenom, že bitcoin incentivizuje používání těchto obnovitelných zdrojů, ale také nám ukazuje nové možnosti využití energie, zejména té odpadní. Nyní mluvím o tzv. gas flaringu, kdy pomocí těžby bitcoinu můžeme efektivně spalovat methan (který je mimochodem 20x horší skleníkový plyn než CO2), který ropné těžební společnosti jen spalují, protože je ekonomicky neefektivní s ním jakkoliv dál pracovat. Bitcoin tohle zásadním způsobem mění.

Nejen, že díky těžbě pomocí tohoto plynu můžeme odpadní energii monetizovat, ale také tím dokážeme velmi efektivně snížit emise, což by se těmto společnostem mohlo líbít, protože bude více ESG compliant. Je to win-win situace pro všechny strany. Celý gas flare v severní Americe by nyní dokázal utáhnout přes polovinu těžební výpočetní síly bitcoinu.

Další cestou může být také tzv. OTEC – Ocean Thermal Energy Conversion, kde je možné využít termální energii přímo z oceánů. Budoucnost těžby bitcoinu je v obnovitelných zdrojích a ve využívání odpadní energie. Díky jejímu potenciálu se můžeme přiblížit civilizaci I stupně dle Kardashovy škály, kdy jako lidstvo budeme moci využít téměř všechny zdroje energie na planetě.

Zaměřme se na to, jakým způsobem můžeme bitcoin využít a nehledejme důvody, proč ho zakazovat.

Nedostatek institucionálních investoru – Když už do něčeho investujete, chcete aby s vámi byli i velké penzijní fondy, banky a další investice. A víte proč? Protože se nepodělají z prvního dipu a dávají tak danému aktivu jakousi
stabilitu.

Můžete tento argument potvrdit nebo vyvrátit? Jaký na to máte názor?

Pokud bychom se na bitcoin dívali jako na investici z pohledu investorů, tak se jedná o první aktivum, kde instituce přišly do trhu poměrně později. První adoptéři byli zejména počítačoví geeci, kryptografové a další nadšenci do IT. Pokud neztratili své přístupy a hesla, tak na tom pohádkově zbohatli. O bitcoin se instituce začaly zájímat až někdy v roce 2017 a jejich zájem bude jenom růst. Je to přirozené. Penzijní fondy velmi často nedosahují takových výnosů, aby stíhlaly inflaci. Je to především z důvodu dodržování velmi konzervativního přístupu k investování, kde si fondy nemůžou dovolit velké riziko. To však bude v budoucnu problém díky stárnoucí populaci v rámci demografické změny. Je jen otázkou času, kdy začnou tyto fondy a další instituce zařazovat do svých portfolií také bitcoin.

Obecně nevnímám vstup institucí nějak negativně. Bitcoin je buď pro všechny nebo pro nikoho.

A nechybí opět další argument ohledně obchodu s drogami, který je však zakončen tím, že se dá bitcoin vysledovat. To je oxymoron a opravdu nechápu, co tím chtěl básník říci. Pan Lukačovič naprosto tápe v argumentech a nedokáže si je obhájit, což dokazuje tím, že kohokoliv s protiargumentem okamžitě blokuje. Pak zde samozřejmě není prostor pro debatu a vzniká echo chamber. Regulaci kvůli CO2 bych se upřímně vůbec nedivil. Dříve bylo možné všechny regulace schovat za terorismus, dnes se jedná o ekologii. Týkat se to však nebude jen bitcoinu, ale přímo fiatu. V budoucnu se můžeme dočkat dodatečných daní za nákup masa, nebo za let letadlem v rámci dovolené.

Pokud byste se chtěli o těchto tématech dozvědět více, sledujte náš pořad Kryptoplebs, kde jsem je dopodrobna probral s mými hosty. Děkuji Vám za možnost protiargumentů, snad jsem nic nevynechal a na nic nezapomněl. 

To já děkuji Vám, každá mince má vždy dvě strany, což je jeden z důvodů, proč jsem rozjel tuto sérii – Názory skeptiků x Názory příznivců BTC.